Zvířátka

Dingo vznikl z domácích psů původních obyvatel Austrálie. Je to neúnavný lovec, který při hledání své kořisti prochází rozsáhlé oblasti australských pouští a křovité buše.

Dingo má svalné a silné tělo. Jeho srst bývá zbarvena různě, od světle zlatavé barvy po tmavohnědou až černou. Nejtypičtější jsou však dingové zbarvení zlatočerveně. Svým celkovým vzhledem se dingo podobá domácím psům.

Dingo žije v malých skupinách v rodinných teritoriích. Toto území si smečka vždy brání proti nepřátelům. Mladí samci loví samotářsky a pohybují se volně na velkém území. Když není dostatek potravy, přidružují se k místním smečkám. V případě, že kořisti ubude, jsou ze smečky vyhnáni. Stáří jedinci dinga jsou často odháněni od zdrojů potravy, takže během krátké doby zahynou hladem.

Většina kořisti, kterou dingové loví vychází ven až v noci, proto mají převážně noční aktivitu. Podle velikosti očekávané kořisti vycházejí na lov buď jednotlivě nebo po smečkách. Pro dinga, který loví samostatně jsou nejsnadnější kořistí plazi nebo králíci. Pokud ale dingové loví ve smečce, dovedou ulovit i tak velké zvíře, jako je klokan obrovský. Když se smečce podaří získat více potravy, než dokáže spořádat, zahrabávají její členové zbytky kořisti do země, aby je vyhrabali a sežrali v pozdější době.

Samice dinga se dostává do říje na podzim nebo začátkem zimy. V tomto období bývají sledovány skupinkou zhruba dvanácti samců, kteří se sdružují poblíž každé samice do doby, než si jednoho z nich nevybere. Štěňata se rodí asi o devět týdnů později. Samice přivádí mláďata na svět rok co rok ve stejné noře, pokud ji nezničí lidé. Po několika dnech se vydává samec i samice na stráž několik stovek metrů proti větru, aby včas dokázali zpozorovat případné nebezpečí. Hrozí-li nějaké nebezpečí, odnáší samice po jednom všechna svá mláďata do nového a bezpečnějšího úkrytu.