Běluha
Běluha severní (Delphinapterus leucas Pallas, 1776) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou. Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány. Jejich průměrná délka se pohybuje kolem 4,5 metru, někteří jedinci však mohou dorůst až 6 metrů a váží 1 200 kg. Běluhy plavou velice pomalu (10km/h). Na rozdíl od jiných kytovců se nepotápějí do velkých hloubek ale spíše do mělčin.
Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech.
Zuby jsou kuželovité, v jedné čelisti je 8 - 10 ,6 cm dlouhých zubů. Běluhy se vyskytují ve studených mořích Arktidy a na jih pronikají až k ústí řeky Quebec a rovněž do sibiřských řek. V minulosti se vyskytovaly i v Baltském moři. Jsou to masožravci, živí se sépiemi a sledi, jejich dobře vyvinutý sonar umožňuje cítit potravu i na velkou vzdálenost.Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku. Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování.
Běluhy jsou barvoslepé, proto se v kalných vodách a za dlouhých severských nocí orientují podobně jako netopýři echolokací (ultrazvukovými vlnami). Běluha dovede vydávat zvuky, které se skládají z cvakání (12 - 15 kHz), hvízdání (3,45 - 9 kHz), trylkování (4 kHz), troubení (13 kHz), klapání čelistmi a zpěv (1,28 - 12 kHz), slyší ultrazvuk až do 200 kHz, zatímco člověk pouze do 20 kHz. Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun.
Hezký
(barbusik4, 28. 3. 2011 14:50)